Historie

Historie Státního okresního archivu Havlíčkův Brod

Okresní archiv Havlíčkův Brod byl úředně zřízen v roce 1954 na základě vládního nařízení č. 29/1954 Sb. jako odborné zařízení okresního národního výboru a to pro tehdejší obvod okresu dle správního členění státu z roku 1949. Historie jeho předchůdců je však mnohem starší a bohatší.

Stejně jako v jiných oblastech i zde jeho "profesionální" pracovníci navazovali na zakladatelskou činnost mnoha nadšenců a v dobrém slova smyslu amatérů, kteří v rámci budování městských a obecních archivů vykonali pro záchranu archivního bohatství obrovský kus práce. Díky tomu jedním z nejbohatších byl a dodnes jako samostatný fond zůstává Archiv města Havlíčkův Brod. V letech 1858 - 1877 začal jeho registraturu archivně zpracovávat místní rodák a bývalý pracovník guberniálního archivu v Praze Jan Hulakovský, který tehdy vytvořil pořádací schéma používané i v dnešní době.

Na počátku 20. století byl městským archivářem jmenován PhMr. Jaroslav Růžička, který však díky tomu, že svoji funkci vykonával pouze jeden rok a archiv (řekněme spíše městskou spisovnu) využíval především pro svůj badatelský zájem, nemohl nijak výrazně zasáhnout do oblasti soustřeďování archivního materiálu.

Ani v době první republiky se nezdařilo archiv udržovat pohromadě (byť to bylo prvořadým zájmem jeho tehdejšího "správce" profesora místního gymnázia Františka Petra, který byl zároveň představitelem městského muzea), byl rozptýlen v několika budovách a využíván byl opět spíše jako spisovna městského úřadu.

V době 2. světové války se o archivní materiál staral Bořivoj Benetka, v jehož pracovně na děkanství byla umístěna stará městská registratura a nejcennější archiválie (především listiny s datací od poloviny 13. století) byly uloženy v bednách v budově městské spořitelny.

V roce 1945 se správcem městského archivu stal farář československé církve husitské Pavel Sochr, který byl v roce 1952 pověřen i správou okresní archivní služby. Od roku 1954, po nabytí účinnosti již zmíněného vládního nařízení, byl okresním archivářem jmenován Antonín Šouba a znalec havlíčkobrodské historiografie Pavel Sochr působil jako jeho spolupracovník.

Archivní fondy havlíčkobrodského okresního archiv byly tehdy rozptýleny v budově děkanství, v městském muzeu a ve spisovně místního národního výboru. Centrála archivu byla po vystěhování okresní lidové knihovny zřízena v budově staré radnice na náměstí.

V roce 1958 se správcem okresního archivu stal promovaný historik Jiří Sochr, který byl jeho prvním skutečně odborně školeným pracovníkem a ten zde potom působil jako ředitel až do svého náhlého úmrtí v roce 1987. Nelze opomenout, že podobná zařízení jako byl havlíčkobrodský okresní archiv ve druhé polovině 50. let vznikla dle výše uvedeného vládního nařízení i v Chotěboři a v Ledči nad Sázavou (vždy pro obvod jejich okresního národního výboru). V roce 1960, v souvislosti s územní reorganizací státu, došlo ke sloučení všech tří okresních archivů a vznikla tak "nová" instituce (pod starým názvem) Okresní archiv Havlíčkův Brod. Jeho centrála stále sídlila na staré radnici v Havlíčkově Brodě, detašovaná pracoviště měl v Chotěboři i v Ledči nad Sázavou a odloučený depozitář ve Vilémovicích.

Od roku 1961 byl ze strany MěstNV Havlíčkův Brod vyvíjen soustavný nátlak na vystěhování okresního archivu ze staré radnice. Výsledkem komplikovaných jednání bylo získání bývalé oratoře na zámku v Pohledu, která byla vybavena dřevěnými regály a využita jako depozitář. Velmi špatná situace v dislokaci centrály však přetrvávala až do roku 1970, kdy byla odborem vnitřních věcí Okresního národního výboru Havlíčkův Brod od římskokatolické církve pronajata budova bývalé fary v Pohledu a sem přestěhováno hlavní pracoviště okresního archivu. Kapacita prostor v Pohledu však byla velmi rychle zaplněna svozem archivního materiálu z místních národních výborů, škol, institucí celookresního významu (okresní soudy, bývalé okresní národní výbory, okresní prokuratury, ...), společenských organizací atd. z bývalých okresů Havlíčkův Brod a Ledeč nad Sázavou.

V roce 1974 bylo právní postavení archivů upraveno zákonem ČNR č. 97/1974 Sb. o archivnictví a jejich úkoly podrobně rozpracovány řadou prováděcích vyhlášek, schválených v letech 1974 - 1977. K adaptaci platných předpisů na nové společenské podmínky došlo potom v roce 1992 po schválení zákona č. 343/1992 Sb, kterým byl novelizován archivní zákon z roku 1974. Dle jeho ustanovení došlo tehdy k přejmenování Okresního archivu Havlíčkův Brod na Státní okresní archiv Havlíčkův Brod. Minimálně od poloviny 80. let probíhala jednání, jejichž výsledkem mělo být vyřešení kritické situace archivu z hlediska zajištění jeho úložných prostor. Kapacita archivu byla zcela zaplněna a jeho pracovníkům tak bylo objektivně znemožněno plnit úkoly stanovené zákonem.

Situace se ještě zkomplikovala v roce 1987 úmrtím stávajícího ředitele prom. hist. Jiřího Sochra. Vedením archivu byla na jeden rok pověřena jeho dlouholetá pracovnice Helena Pospíchalová a v roce 1988 bylo vedení archivu svěřeno jeho stávajícímu řediteli PhDr. Ladislavu Mackovi.

Hlavním úkolem, který bylo na přelomu 80. a 90. let 20. století nutné řešit, bylo zajištění nových prostor jak pro depozitáře tak i pro provozní činnost. Stávající prostory na faře v Pohledu a na zámku v Chotěboři byly zcela nevyhovující (havarijní stav budov, velmi nepříznivé mikroklimatické podmínky, ...) a hrozila hromadná zkáza většiny archiválií.

Díky pochopení zřizovatele, tj. Okresního úřadu Havlíčkův Brod, bylo proto nejprve pronajato a pro depozitární účely zrekonstruováno jedno podlaží v budově bývalého Svazarmu v Havlíčkově Brodě.

V letech 1993 - 1994 byla potom pro potřeby archivu získána a stavebně upravena budova bývalého Okresního stavebního podniku v Havlíčkově Brodě. Do nových depozitářů byly v letech 1994 - 1995 soustředěny archivní fondy celého okresu a jsou zde umístěny i nezbytné provozní prostory archivu (pracovny, pořádací místnosti, badatelna pro veřejnost, archivní knihovna, ...).

Tím se podařilo vytvořit solidní materiální předpoklady k tomu, aby velmi bohatou a cennou část našeho kulturního dědictví bylo možné uložit, zpracovat a zpřístupňovat badatelské veřejnosti v podobě odpovídající požadavkům začátku 21. století.

K zásadní změně z hlediska organizačního začlenění archivu došlo v roce 2002. V návaznosti na znění zákona č. 320/2002 Sb. o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů se k 1. srpnu 2002 Státní okresní archiv Havlíčkův Brod stal vnitřní organizační složkou Moravského zemského archiv v Brně.